Pobřeží Amalfi
Amalfi
Všechny silničky, vedoucí k pobřeží Amalfi, se nezbedně kroutí. Jsou tak úzké, že když se setkáte s protijedoucím vozem, vaše zrcátka se minou o pár centimetrů. Nedej bože, když jede náklaďák nebo autobus, to musíte úplně zastavit. Tady plně chápu zálibu Italů v malých autech. V těchto okamžicích bych ráda vyměnila pohodlí našeho BMW za hrkání se v malém fiátku.
Nicméně výhledy z těchto silniček jsou úžasné. Rozplýváte se nad sytě modrou barvou moře, nad skalnatými útesy, které se strmě svažují do moře, nad záplavou žlutých a růžových květin, které se uchytily ve skalách, nad spoustou lodí a lodiček, které z vaší výšky vypadají jako malé korálky rozkutálené na modři vodní hladiny. Když už konečně sjedete na pobřežní silnici, nejásejte, šířka se nezmění, řekla bych, že spíš naopak.
Výhled na město Amalfi je impozantní. Objeví se před vámi za jednou z mnohých zatáček. Bílé a okrové domy jakoby byly vrostlé do skal, které lemují pobřeží. Město se rozkládá na dvou skalních masivech a přechází do zeleného údolí, které je vklíněno mezi nimi.
Centrem města je Duomo di Amalfi (Chrám sv. Ondřeje), ke kterému vede monumentální schodiště, které je doslova v obležení fotících se lidí, ani se nedivím, byla jsem také jednou z nich, protože katedrála je opravdu fotogenická.
Pochází z 9. století, má bohatě zdobený portál, bronzová vstupní vrata, odlitá v 11 století v Konstantinopoli, ke kterým se dostanete přes atrium, plném lomených oblouků a starobylých sloupů. V její kryptě jsou uloženy ostatky sv. Ondřeje. Vedle katedrály je zvonice, postavena v maurském slohu s krásnou barevnou střechou.
Příjemně se sedí pod schodištěm na Piazza Duomo, v jedné z mnoha kaváren. Můžete zde, se sklenkou Aperolu v ruce, pozorovat neustálý cvrkot odehrávající se před katedrálou.
Amalfi je celé prošpikováno malými, úzkými uličkami, kde se sotva minou dva lidé a které se ztrácí v průchodech domů, nebo se změní v mnohá schodiště, která stoupají ostře vzhůru. Když po nich vyjdete nad střechy domů, objeví se před vámi úchvatné výhledy na moře a celé město.
Dobře se najíte na Piazza dei Dogi, je to malé náměstí kousek od Duoma, kde je jedna restaurace vedle druhé.
Bydleli jsme v hotelu Miramalfi, pár set metrů od centra, tento hotel má výhodu, že má jako jeden z mála přímý vstup do moře přes několik kamenných teras s lehátky. Z nich máte Amalfi jako na dlani. Vlastně z celého hotelu se díváte buď na Amalfi nebo do tyrkysových vod středozemního moře.
Výlety z Amalfi
Jelikož naše auto bylo na amalfské pobřežní silničky dost široké, byli jsme rádi, že jsme ho zaparkovali v hotelu a vyjeli s ním až na cestu zpět. Mezi městečky jsme se pohybovali buď pěšky nebo lodí.
Atrani
Toto malé městečko se nachází na východ od Amalfi. S Amalfi ho spojuje pár zatáček. Pro pěší je vybudován tunel, takže nemusíte uskakovat před jedoucími vozy.
Atrani je rybářská vesnička, která je nejmenší obcí Itálie, má rozlohu jen 0,12 km2. Vypadá jako zmenšenina Amalfi. Aby se pobřežní silnice nemusela kroutit z kopce do kopce, byl vystavěn kamenný most, který vede přímo pod okny domů, vypadá jako by byl jejich součástí.
Z Amalfi to je příjemná procházka, ale nic tu nehledejte. Centrem je malé náměstí, kde je jedna restaurace a bar. Tady natáčeli v roce 2004 scény mého oblíbeného filmu Vějíř lady Windermenové od Oscara Wilda.
Minori a Maiori
Z Amalfi směrem na Sorrento, kde se nachází Atrani, Minori a Maiori, jezdí lodní doprava dvakrát někdy i třikrát za hodinu. Na druhou stranu k Positanu a Praianu jsme se bohužel nedostali, protože v Positanu opravovali molo a lodě tam nejezdily. Alespoň máme pádný důvod se sem, na pobřeží Amalfi, zase vrátit.
Lodí jsme se dopravili do Minori. Z ní jsme si užívali nádherných výhledů na celé pobřeží, na terasy s citronovými háji, na krásné domy, které jsou neskutečně vtěsnané do skalních masivů.
Z Minori jsme pokračovali pěšky pobřežní silničkou do Maiori. Obě městečka už nejsou tak vpasovaná do skalního pobřeží, a tím pádem je veškerá romantika pryč. U obou je delší písečná pláž. My si dali v Maiori oběd a šupky, hupky zase zpět lodí do pohádkového Amalfi.
V Amalfi jsme zůstali šest dní a moc si to užili. Carpe diem, Amalfi. Zase se vrátíme!