Assisi

Obdivuji nespoutané ženy. Ženy, které nežijí podle pravidel společnosti, jsou něčím výjimečné. Jednou z nich je svatá Anežka Česká, která místo toho, aby se vdala a žila vedle dominantního muže, zvolila raději církev a tím svou svobodu.

Na tehdejší dobu velmi nestandartní věc, kdy jediná role ženy bylo vdát se a rodit děti. Anežka měla naštěstí milujícího bratra Václava I., který jí velmi podporoval. Společně založili klášter klarisek, kam pak Anežka odešla a stala se abatyší. Anežský klášter jsou úžasné prostory v centru Prahy, které v dnešní době spravuje Národní galerie, vřele doporučuji k návštěvě.  

Chudé paní od sv. Damiana v Assisi, tak zněl prvotní název řádu klarisek, založil v roce 1212 v Assisi sv.František na podnět sv.Kláry, která se stala první představenou tohoto řádu. Až v roce 1263, deset let po smrti sv. Kláry změnil papež Urban IV. název řádu na řád sv. Kláry, zkráceně klarisky.

 Klářino učení a věhlas se šířily za hranice Itálie, po jejím vzoru se zakládaly kláštery po celé Evropě. Sv. Anežka patřila mezi její první následovnice, společně si spolu vyměnily čtyři dopisy.

Proto, když jsem na mapě uviděla město Assisi, řekla jsem si, že musím navštívit místo, odkud klarisky pocházejí.

Assisi je středověké město v regionu Umbrie. Město je vystavěno na poměrně strmém svahu Monte Subasio. Už z dálky můžete pozorovat, že zde prošly dějiny. Na vrcholku se rozkládají zbytky středověkého hradu Rocca maggiore. Na terasách svahu se zachovaly římské městské hradby, z období antiky tu zbylo někdejší fórum, amfiteátr a chrám bohyně Minervy, dnes přestavěný na kostel Santa Maria sopra Minerva.

My jako první navštívili gotický kostel sv. Kláry, který stojí hned za vstupní branou Assisi. Jeho krypta ukrývá otevřený hrob sv. Kláry. U jejích nohou jsem zapálila svíčku a poprosila o ochranu a splnění mých přání.

Sv. Klára pocházela z bohaté šlechtické rodiny. Už od malička byla vedena ke zbožnosti. S matkou a sestrami vykonala svatou pouť do Říma, Santiaga de Compostela a Palestiny. Obdivovala sv. Františka, když ji rodina začala nutit do sňatku, uprchla k němu do kostelíka Porciunkule.

Tam jí byly ostříhány vlasy na důkaz zasvěcení jejího života Bohu. Pak odešla do kláštera benediktinek, kde jí vypátrala rodina včele s jejím snoubencem. Za ozbrojeného doprovodu ji chtěli odvézt. Klára před nimi vběhla do kostela a držíce se oltáře stáhla závoj, aby všichni viděli ostříhání- znak zasvěcení. Prý se jí jako první zastal snoubenec a všichni pak ustoupili.

František pro Kláru vymohl malý klášter s kostelíkem sv. Damiána. Odtud pochází název její nově vznikající komunity Chudé paní od sv. Damiana v Assisi. Nakonec za ní přišly obě sestry i matka. Klára se svými duchovními sestrami vedla velmi asketický život, až z toho sama těžce onemocněla. 22 let pak byla z velké části upoutána na lůžko, ale to ji nebránilo s velkým vypětím vykonávat roli představené. Zemřela v roce 1253.

 Je zajímavé, že v devatenáctém století, kdy byly její ostatky přeneseny do nové schrány v kryptě, se zjistilo, že její tělo nepodlehlo rozkladu.

Asi nejznámější a nejnavštěvovanější památkou Assisi je mohutná gotická basilika svatého Františka z Assisi. Abyste se k ní dostali musíte projít celé město. Sestupujete k ní spletitými, středověkými uličkami. V její kryptě jsou pohřbeny ostatky sv. Františka. Obdivovali jsme nádhernou modř stropu, který je nově restaurován, celá basilika je vyzdobena freskami od Giotta.

Svatý František také pocházel z bohaté rodiny, z rodiny obchodníka. Na rozdíl od Kláry, ale nebyl od malička zbožný, spíše naopak. V dospívání holdoval bouřlivé společnosti. Kvůli tomu měl s otcem časté spory. Chtěl se stát chrabrým rytířem, tak se zúčastnil výpravy proti Perugii, bohužel byl zajat a v zajetí, které trvalo rok, vážně onemocněl. Během nemoci měl několik vidění, která úplně změnila jeho život.

Po propuštění vykonal pouť do Říma. Tam uviděl bohatství církve a chudobu obyčejných lidí. Zřekl se peněz, vyměnil šat za obnošenou kutnu a toulal se po kraji, kde pomáhal lidem, rozdával svůj majetek a kázal o Bohu. Otci došla trpělivost a vydědil ho.

Nakonec se usadil ve svém rodném Assisi, kde založil Řád menších bratří, později přejmenovaný po něm na Františkány. V roce 1212 se k němu přidala sv. Klára a společně založili řád Klarisek.

Třetím řádem, který za svůj život založil je Řád terciátů. Věřících, kteří by ho chtěli následovat, ale nemohou nebo nechtějí se vzdát světského života. Mezi jeho příslušníky patřil např. francouzský král Ludvík IX. nebo německá šlechtična Alžběta Duryňská.

Podle legendy se dva roky před jeho smrtí objevila na jeho těle stigmata, tj. rány na rukou a boku, identické s těmi, které utrpěl Ježíš na kříži. Na sklonku života i oslepl. Zemřel v roce 1226 v Porciunkuli, v chatrči na zemi přikryt vypůjčeným pláštěm.

Již za necelé dva roky po jeho smrti jej papež Řehoř IX. prohlásil za svatého. Do baziliky postavené k jeho cti ukryl bratr Eliáš jeho ostatky bez zveřejnění místa, z obav před zloději. V podzemní kryptě byly objeveny až r. 1818.

Kaple Porciunkule se nachází dole pod městem. Je součástí barokního poutního kostela Santa Maria degli Angeli. My ji bohužel nenavštívili, protože byl před námi další úžasný cíl naší cesty- Toskánsko, městečko Montalcino.

Pospíchali jsme, protože už jsme se viděli se sklenkou v ruce s jeho jedinečným vínem Brunellem di Montalcino.