Toskánsko po druhé
Montalcino
Mám ráda dobrá vína a italská obzvlášť, tak když jsem na mapě uviděla městečko Montalcino, věděla jsem, že tam musíme. Brunello di Montalcino patří mezi má nejoblíbenější vína.
Městečko Montalcino sedí na vrcholu kopce, předložka mont nezklamala. Rozkládá se kolem kamenné pevnosti Rocca ze 14.století. Když se vydáte úzkou uličkou vedoucí od brány pevnosti, ocitnete se za chvilku na hlavním náměstí. To se celé mírně svažuje, jeho dominantou je kamenná radnice s jednoduchou věží, postavená koncem 13. století. Všude na náměstí i v přilehlých středověkých uličkách jsou restaurace, kavárny, bary a enotéky. Lahodné Brunello si můžete dát všude, dokonce i v knihkupectví.
Právě víno Brunello di Montalcino zachránilo Montalcino v posledních desetiletích od ekonomického úpadku. Počet producentů tohoto vína vzrostl z pouhých 11 v šedesátých letech na více jak 200 v současnosti.
V Montalcinu jsme se prošli po kočičích hlavách středověkých uliček, ochutnali jsme několik sklenek Brunella a pak mírně ovíněni, jsme se přesunuli do našeho hotelu.
Pro tentokrát jsem zvolila ubytování ve vinařství, vzdáleném 5 km od Montalcina. Nachází se v komplexu původní vesnice kolem renesanční vily Argiano ze 16.století. Rodina Argiano je jedním z nejstarších producentů vína v Toskánsku.
Ubytování Argiano Dimore je opravdu krásné. Výhledy z něj do okolní toskánské krajiny jsou nádherné. Je tu bazén a pěkná, udržovaná zahrada s několika sezeními, které vám zaručí soukromí. K meditaci a odpočinku slouží zrestaurovaný malý venkovský kostelík. Užila jsem si pár chvil o samotě v jeho příjemných stinných zdech.
Snídaně, a kdo má chuť i komorní večeře se podává v přízemí renesanční vily. Jejich Brunello je božské.
Následující den, jsme se obtěžkáni několika kartóny tohoto vína, vydali k dalšímu našemu cíli v Toskánsku, oblasti Chianti.
Vinařská oblast Chianti
Asi určitě všichni znáte vynikající víno Chianti, víno se symbolem červeného kohouta na hrdle. Název vína je odvozen od místa, kde se pěstuje. Dnes je oblast Chianti poměrně rozlehlá, ale v historii to bylo malé území mezi městečky Castellina in Chianti, Radda in Chianti a Gaiole, které v 18. století legislativně vymezil velkovévoda Cosimo III.Medičejský. Jinde se Chianti vyrábět nesmělo.
Cíl naší cesty byl jasný, jet do srdce Chianti.
Castellina a Radda in Chianti
Jsou typická toskánská městečka ležící v oblasti Sieny. Obě jsou mohutně opevněna středověkými hradbami kvůli neustálým bojům mezi Sienou a Florencií. Najdete v nich restaurace, bary a obchůdky s toskánskými lahůdkami, všude můžete ochutnat vynikající Chianti.
Já jsem vybrala malý hotýlek mezi nimi. Villa Di Capovento se nachází úplně na samotě, nejbližší sousedé jsou 1 km daleko. Je to usedlost v krásné zahradě na vrchu kopce, ty výhledy do okolní krajiny a olivových hájů jsou magické, v noci tu magii ještě podtrhují roje světlušek.
Kuchyně paní majitelky je famózní. Okouzlila mě její jednoduchost a čerstvost, vše bylo vypěstováno na usedlosti, zelenina, vejce, olivy, dokonce i kuřata.
Jelikož jsme zde byli krátce po otevření hranic a regionů, zelo Toskánsko prázdnotou. Na ulicích v Raddě jsme třeba za celou dobu potkali jen čtyři turisty. V hotelu jsme byli několik nocí úplně sami. To se nám tak líbilo, že jsme si pobyt zde ještě prodloužili.
Tady v srdci Toskánska naše cesta po Itálii skončila. Cinque Terre a Portofino jsme bohužel nestihli. Nevadí, alespoň máme pádný důvod se do této nádherné země, co nejdříve vrátit.
Arrivederci Itálie.